Co je korekce trhu a jak často přichází

Nejen kvůli typickému chaotizmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, nejistotě z hrozby zavádění recipročních cel, ale i díky zvyšeným valuacím zejména tech společností plynoucí z očekávání rostoucích tržeb ze zavádění umělé iteligence, které dříve nebo později musí projít nějakým zreálněním ocenění a také díky aktuálně.trochu slábnoucí americké ekonomice, očekávání déle trvajících zvýšených úrokových sazeb a neklesající inflaci, se na trh dostavila menší korekce.

Pojďme se podívat, co to tedy korekce vlastně je, jak často přichází a co se s tím dá dělat.

Tržní korekce

Tržní korekce je pokles cen akcií nebo celého trhu o 10–20% od předchozího vrcholu. Je to přirozená součást akciových trhů a často se považuje za zdravou úpravu nadhodnocených valuací. Již z prvního odstavce je zřejmé, že korekce na trhu mívají více příčin, které v souběhu vytvoří na trhu negativní sentiment a ten se projeví výprodejem nebo zvýšeným zajišťováním přes put opce, kdy obojí vede k tlaku na ceny a jejich poklesu.

Historická data ukazují, že korekce na akciových trzích nejsou výjimečné. Index S&P 500 od roku 1950 zaznamenal 36 poklesů o 10 a více procent, tedy v průměru zhruba jeden výrazný propad každé dva roky.

Zbývají nám ale ještě pohyby do -10% a o více než -20%.

Po pravdě, pro poklesy do 10% nemáme v češtině zavedený výraz. V angličtině se označují jako pullback, tedy jde v podstatě o jakési malé cuknutí nebo swing v rámci běžného a přirozeného chování. Někdy se mluví jednoduše o malé nebo mírné korekci.

Naopak pokles trhu o více jak 20%, má svůj velmi dobre známý a zavedený termín bear market, tedy medvědí trh.

Četnost jednotlivých korekcí

Tržní korekce nepřicházejí pravidelně. Je to logické, nikdo dopředu neví, jaké fundamenty zasáhnou do vývoje trhů, ale přecejen významné korekce a medvědí trhy souvisejí s hlubšími změnami v ekonomikách, souvisí s ekonomickými cykly, nebo globálními problémy.

Korekce kolem 10% se dostavuje každý rok až každé dva roky. Medvědí trh přibližně každých sedm až deset let.

Pojďme se krátce podívat na důvody tržních propadů od roku 2000.

Příčiny propadů od roku 2000

Každý významný tržní propad od roku 2000 měl specifické spouštěče, často však šlo o kombinaci ekonomických nerovnováh, zvýšených cen aktiv a nečekaných takzvaných black swans.

• Dot-com bublina (2000–2002): Příčinou tohoto medvědího trhu byla bublina na technologických firmách konce 90. let. Investoři nahromadili obrovská očekávání do internetových firem, což vyhnalo ceny do extrémů . V březnu 2000 bublina praskla – ztráta důvěry v přemrštěné valuace spustila masivní výprodeje. K urychlení propadu přispěl i útok z 11. září 2001. Celkově tak došlo ke kolapsu technologického sektoru, který ztratil většinu své hodnoty.

S&P 500 odepsal cca 49%, zatímco technologický Nasdaq Composite se propadl až o 77%. Šlo o jeden z nejhlubších poklesů v moderní historii trhů.

S&P 500 dosáhl dna v říjnu 2002 a na návrat na předchozí maximum si musel počkat do roku 2007 (cca 5 let ode dna propadu a cca 7 let od původního maxima). Nasdaq se zotavoval ještě déle – svůj vrchol z března 2000 (kolem 5048 bodů) překonal až v dubnu 2015, tedy po patnácti letech. Tento mimořádně dlouhý návrat odráží hloubku propadu technologického sektoru a skutečnost, že mnoho dot-com firem zaniklo.

• Finanční krize (2007–2009):

Tento medvědí trh byl odstartován splasknutím realitní a úvěrové bubliny. V letech před krizí rostly ceny nemovitostí a banky poskytovaly riskantní hypoteční úvěry (subprime) v očekávání, že hodnoty domů porostou donekonečna. V roce 2007 však ekonomika začala zpomalovat a hypoteční dlužníci se dostali do problému s nesplácením úvěrů. To vedlo k bankovní krizi – velké finanční instituce v roce 2008 kolabovaly či potřebovaly záchranu kvůli ztrátám z cenných papírů navázaných na hypotéky. V září 2008 došlo k pádu Lehman Brothers a následnému globálnímu finančnímu kolapsu. Akciové trhy reagovaly panickým výprodejem. Tento propad byl doprovázen hlubokou recesí v ekonomice a patří k nejhorším od Velké deprese.

S&P 500 klesl o více než 50% (v intradenním minimu dokonce až o 57%). Nasdaq rovněž ztratil více než polovinu hodnoty

S&P 500 byl na dně v březnu 2009 a zpět na původní úroveň z října 2007 se dostal až v roce 2013 – zotavení tedy trvalo opět téměř 5 let. Technologický Nasdaq se po březnu 2009 zotavoval rovněž několik let. Svůj předkrizový vrchol z roku 2007 (přes 2800 bodů) překonal přibližně po 3 letech.

• Korekce 2010:

Po zotavení trhů po finanční krizi, kdy trh začal prudce stoupat díky masivním stimulům od centrálních bank, přišla v roce 2010 přirozená korekce, umocněná dluhovou krizí v eurozóně. Na jaře 2010 vyvolaly problémy Řecka a dalších zemí eurozóny obavy z další krize finančních trhů. V květnu 2010 došlo také k technickému incidentu známému jako Flash Crash, kdy algoritmické obchodování způsobilo krátkodobý dramatický pád cen. Tyto faktory spolu vedly k poklesu S&P 500 o přibližně 16% do července 2010. Investoři se obávali šíření finanční nestability a možného návratu recese.

• Pokles 2011:

V létě 2011 nastal prudký propad vyvolaný kombinací domácích a zahraničních rizik.

V USA probíhal spor o zvýšení dluhového stropu, který vyústil v dočasné snížení ratingu amerického vládního dluhu agenturou S&P ze stupně AAA poprvé na AA+.

Tento bezprecedentní zásah oslabil důvěru v americké finance. Zároveň vrcholila dluhová krize v Evropě – hrozil dominový pád zadlužených států (Řecko, Itálie, Španělsko) a možný rozpad eurozóny. Tyto fundamenty vedly opět k panice na z

trzích - index S&P 500 se mezi květnem a říjnem 2011 propadl intradenně o ~21%, tedy těsně do medvědího trhu. Důvěra se však brzy vrátila díky koordinované akci centrálních bank. Fed i ECB podnikly kroky na podporu likvidity a trhy se koncem roku stabilizovaly.

• Čínská a komoditní krize 2015–2016:

Další výrazný pokles přišel na konci léta 2015, kdy Čína devalvovala svou měnu a tamní akciový trh se zhroutil po předchozí bublině. Globální investoři se zalekli zpomalování čínské ekonomiky a globálního dopadu. S&P 500 tehdy v srpnu během pár dní 2015 klesl o více než 10%. Po částečném uklidnění trhu přišla počátkem roku 2016 druhá vlna výprodejů. Ceny ropy a komodit spadly na mnohaletá minima a objevily se obavy z deflace a problémů energetických firem. Evropské banky rovněž čelily pochybnostem o finančním zdraví. Tyto tlaky srazily trhy opět dolů, 13% S&P 500 do února 2016. Obavy z tvrdého přistání čínské ekonomiky a kolapsu cen komodit vyvolalo globální risk-off náladu.

Šlo o dvě navazující korekce. První v létě 2015 trvala jen několik týdnů, trh se pak částečně zotavil, načež druhá vlna poklesu na začátku 2016 opět stlačila indexy dolů. Celkově od maxima v květnu 2015 do finálního dna v únoru 2016 uplynulo asi 9 měsíců. Úroveň maxima z roku 2015 byla znovu dosažena v létě 2016, takže plné zotavení trvalo přibližně rok.

• Obchodní válka a Fed:

Rok 2018 přinesl dva rychlé poklesy, tažené hlavně změnou politiky a geopolitikou.

V únoru 2018 se trh zalekl rychle rostoucích úrokových výnosů a inflačních signálů, což vedlo k obavám, že Fed bude zvyšovat sazby agresivněji. Nastal krátký výprodej o 10% a také kolaps tzv. short-VIX fondů, které do té doby profitovaly na nizké volatilitě.

Trh se pak zotavil, ale na podzim 2018 se vystupňovala obchodní válka mezi USA a Čínou. A jsme znovu u Trumpa, který ve svém prvním prezidentském období začal zavádět cla a zároveň Fed pokračoval ve zvyšování úrokových sazeb a kvantitativním utahování bilance. Kombinace strachu z přehřátí sazeb a zpomalení ekonomiky vedla k masivnímu výprodeji v Q4 2018, Nasdaq spadl do medvědího teritoria a S&P 500 byl velmi blízko (-19.8%). Ke konci roku panovaly obavy z blížící se recese, které ale záhy polevily poté, co Fed v lednu 2019 signalizoval zmírnění svého přístupu.

Korekce z února 2018 (cca 10%) byla velmi krátká – propad trval jen 13 obchodních dní a indexy pak do léta 2018 opět atakovaly nová maxima. Naproti tomu medvědí zvrat koncem 2018 (říjen až prosinec) trval zhruba 3 měsíce. Ttrhy se z něj vzpamatovaly v prvních měsících roku 2019. S&P 500 dosáhl nového maxima v dubnu 2019, tedy 4 měsíce ode dna propadu. Nasdaq postupoval podobně rychle.

• Koronakrize 2020:

Bleskový krach v únoru/březnu 2020 měl jednoznačnou příčinu – vypuknutí globální pandemie COVID-19. Během pár týdnů došlo k masivnímu výprodeji akcií po celém světě. Propad byl umocněn panikou a neznámou povahou pandemie – volatilita dosáhla rekordních úrovní a některé dny indexy padaly o historicky rekordní hodnoty. Zároveň však přišla bezprecedentní reakce vlád a centrálních bank (fiskální balíčky, snížení sazeb na nulu, zahájení kvantitativního uvolňování v obřích objemech), která pomohla propad zastavit. V tomto případě šlo o šok způsobený nečekanou událostí, která opět potvrdila zranitelnost trhů vůči nečekaným černým labutím.

Tento medvědí trh byl mimořádně rychlý. Pokles o více než 30% proběhl během pouhých pěti týdnů (únor–březen 2020) a již od dubna 2020 započal prudký růst podpořený bezprecedentními stimuly. S&P 500 vymazal veškeré ztráty do srpna 2020, tedy za necelých 5 měsíců od předchozího vrcholu (jedná se o nejrychlejší zotavení z více jak 20% propadu v historii). Nasdaq se dokonce zotavil ještě rychleji – díky růstu technologických akcií překonal předchozí únorové maximum už v červnu 2020.

• Pokles 2022 (inflace a sazby):

Na rozdíl od covidového šoku byl pokles v roce 2022 pozvolnější a pramenil z makroekonomických faktorů. Po roce 2020 zůstaly úrokové sazby extrémně nízko a ekonomiky byly zaplaveny likviditou, což vedlo ke skokovému růstu inflace v roce 2021až 2022, zrychlenému i vlivem narušených dodavatelských řetězců a války na Ukrajině. Americká inflace vystoupala na 40letá maxima a Fed začal razantně zvyšovat úrokové sazby, aby zbrzdil přehřátou ekonomiku. Právě prudké utažení měnové politiky spustilo výprodej na akciových trzích – investoři přecenili valuace, zejména u zadlužených růstových technologických firem citlivých na zvýšené úroky. Trhy v roce 2022 ochladly v reakci na sérii zvýšení sazeb Fedu a obavy z blížící se recese. Jak poznamenal server Investopedia, rok 2022 byl příkladem toho, jak trhy padají „v reakci na zvyšování sazeb Fedu, jehož cílem bylo zkrotit prudkou inflaci”.

Technologický Nasdaq utrpěl výraznější ztráty (poklesl o třetinu), protože růstové akcie byly zasaženy klesajícím zájmem investorů o rizikovější aktiva a dražším financováním.

S&P 500 klesl o něco méně, zhruba 25 %, což odráží širší diversifikaci a vyšší váhu defenzivnějších sektorů. Na konci roku 2022 inflace vykazovala známky vrcholu, ale trh nadále kolísal s výhledem na ekonomické zpomalení.

Z výše uvedeného výčtu pokesú trhu od roku 2000 je patrné, že propady bývají multi-faktoriální. Často se kombinují valuace (když jsou trhy nadhodnocené, stačí malý impuls k výprodeji) a šoky či změny politik. Opakujícími se motivy jsou splasknutí bubliny (dot-com, nemovitosti), utahování měnové politiky po období uvolnění (např. 2018, 2022) a externí vlivy (9/11, pandemie, války).

Vždy, když se kumuluje nadměrný optimismus a riziko (nebo naopak nečekaná silně negativní událost), dochází ke korekci, která tyto excesy koriguje.

Frekvence korekcí

Jak bylo zmíněno, korekce o 10% jsou v určité formě téměř každoroční normou. Může k nim dojít ale i dvakrát za rok. Trh zkrátka nemůže jen stoupat – přirozenou součástí cyklu je vybírání zisků a občasné přehodnocení valuací, které vede k poklesu cen.

Přibližně 4x za rok dochází i k menším-korekcím kolem 5 až 7%.

Medvědí trh s korekcí přes 20% nastává tedy zhruba každých 7 až 10 let, ale nehledejme v tom žádné pravidlo.

Na začátku článku jsem uvedl, že velké korekce mají vazbu na ekonomické cykly.

Velké medvědí trhy často souvisí s recesí v ekonomice nebo s prasknutím bubliny na trhu. Medvědí trhy 2000 - 2002 a 2007 - 2009 doprovázely oficiální recese a systémové krize. Naopak pro některé kratší korekce (2011, 2015, 2018) stačil jen strach z potenciální recese nebo jiného rizika. Přesto platí, že největší propady se typicky kryjí s vážnými ekonomickými problémy, finanční krize, pandemie apod.

Když je ekonomika zdravá a zisky firem rostou, trh má tendenci drobné výprodeje rychle vykoupit. Když ale dojde k recesi, trh může klesat hluboko a déle. Investoři přecení vyhlídky firem výrazně dolů

Srovnání indexů

Je logické, že Nasdaq jakožto tech-heavy index podléhá větším výkyvům - větší ztráty v krizi, ale i větší zisky v konjunktuře oproti širšímu S&P 500.

Dlouhodobě však oba indexy rostly a překonaly předchozí maxima, což potvrzuje historický trend, že akciové trhy mají vzestupnou tendenci navzdory periodickým propadům. Opakující se vzorce – jako střídání euforie a strachu, či vazba na hospodářský cyklus a politiku centrálních bank – se projevily i v tomto období a poskytují cenné ponaučení. Klíčovými poznatky jsou, že korekce a medvědí trhy jsou běžnou součástí investování, vyskytují se poměrně pravidelně a různé segmenty trhu (např. technologie vs tradiční sektory) mohou reagovat odlišně. Pro investory je důležité mít na paměti historický kontext: navzdory občas hlubokým propadům se trh zatím vždy zotavil a pokračoval výše, takže disciplína, diverzifikace a dlouhodobý horizont se ukázaly jako nejlepší strategie, jak těmito cykly úspěšně projít..

Jak postupovat v dobách korekce

Velmi záleží na stylu investování nebo tradingu. Intradenním obchodníkům může být v podstatě jedno, jakým směrem trh jde, jsou pochopitelně schopni vydělávat na jakémkoliv trhu, pokud tedy mluvíme o nejschopnějších daily traderech.

Dlouhodobí investoři mohou prostě jen zavřít oči a čekat, až se bouře přežene. Samozřejmě mohou dokupovat své oblíbené tituly. Důležité ovšem je, nebýt nadměrně zainvestovaní před korekcí ve společnostech, které nevydělávají peníze, nebo jsou předlužené, protože ty bývají v korekcích potrestány nejvíce.

Dalším důležitým prvkem je mít dostatek hotovosti, zejména v případě, že obchodujete na margin, abyste se nedostali pod tlak z hrozícího margin callu. Pakliže jste podlehli euforii a jste přeinvestovaní, pak je potřeba zavírat pozice, vybírat zisky, redukovat portfólio, případně hedgovat pozice ještě dříve, než vám dojdou peníze a nebudete mít za co hedge pořídit.

Záleží i tedy na citlivosti k riziku, Chybou není ani v době nadměrné euforie na trhu a výrazných zisků na investičním nebo tradingovém účtu, klidně zlikvidovat většinu nebo všechny pozice a získanou cash začít investovat do trhu, jakmile budete mít pocit, že se trh odráží od svého dna. Váš účet během korekce neutrpí ztrátu a nahromaděnou cash můžete naopak využít k dalšímu růstu účtu, jakmile se trh začne zvedat. Samozřejmě s tím souvisí problematika přerušení časového testu pro osvobození od platby daně ze zisku, čili tady musíte propočítat obě varianty, přihlédnout k tomu, jak moc je trh natažený nebo přehřátý, jak se vyvíjí ekonomická a geopolitická situace, což činí investování náročným, ale o to zajímavějším.

V případě, že přijde nečekaná black swan, pak je situace mnohem těžší, o to více, pokud je člověk zrovna přeinvestovaný. Tedy počítejte vždy s jakoukoliv situací na trhu, mějte k dispozici vždy odpovídající hotovost s ohledem na stav trhu. Více v době trhů natažených. Po korekci a zotavování trhu si můžete dovolit být i zainvestovaný více.

Úspěšné řízení portfolia v době korekcí vyžaduje správné nastavení úrovně hotovosti a diverzifikace. Největší chyby investorů vznikají kvůli přehnanému sebevědomí během růstu a panice při výprodejích.

Ti, kdo zachovají chladnou hlavu, nejsou chamtiví a jsou připraveni na korekce, pracují s možným rizikem, vyjdou z korekcí silnější a jsou lépe připravení na další růstový cyklus.